Zkušenosti s regresní terapií

Po dlouhotrvajícím negativním vnitřním rozpoložení jsem se rozhodla absolvovat regresní terapii u paní Světlany Bomberové.

Administrativní záležitosti

Domluvily jsme se velice rychle pomocí e-mailu na termín zhruba za měsíc a kousek. Nejpozději týden před absolvováním terapie bylo nutné zaplatit za terapii 1 800 Kč.

Na začátek chci upozornit, že terapie není vhodná pro lidi, kteří nevěří ve věci, které nejdou vědecky vysvětlit. Vše se odehrává imaginárně nebo jak to správně napsat.

Průběh regresní terapie

Po příjezdu mne přivítala velice příjemná a přátelská žena, s kterou jsem absolvovala terapii u ní doma.

Vstupní rozhovor

Terapie začala rozsáhlým rozhovorem, z kterého terapeutka potřebovala pochopit v čem je vlastně problém. Ten trval skoro 3 hodiny, pokud se nemýlím. Terapeutka si řekla o moje jméno a datum narození, z kterého počítala čísla a z těch vyvozovala nějaké závěry.

Příprava na průběh regresní terapie

Poté následovala samotná terapie, která probíhala vleže a trvala asi hodinu. Mohla jsem se přikrýt dekou, dostala jsem polštáře dle libosti. Na začátku mi bylo vysvětleno, co se bude dít a poté následovala samotná regresní terapie, kterou jsem absolvovala s šátkem přes oči, ale nebyla to povinnost.

Samotná regresní terapie

Na pozadí hrála hudba a terapeutka mluvila – popisovala prostředí a já si to měla představovat. Pro lepší představu to bylo zhruba takto: „Jsi na louce a vidíš tam pyramidu, do které vstupuješ a poté vidíš chrám, jdeš k němu, stoupáš po 7 schodech a ocitáš se ve svém chrámu, kde jsi v naprostém bezpečí.“ Onen chrám byl cílovou stanicí, kde se vše odehrávalo. V průběhu jsem byla několikrát dotázána na barvu nějaké věci, co cítím, co se tam nachází atd.

Cílem bylo, abychom nechaly „promluvit“ naši duši a ne hlavu, která se vždy rozhoduje jinak. Těžko se to onen stav popisuje, ale byť se mi před očima nepřehrával žádný film, pocity a možnosti něco udělat se vždy diametrálně lišily.

Představy v terapii

Do onoho virtuálního chrámu jsem si totiž zvala osoby, které mohou mít co dočinění s mým současným rozpoložením. Celkem to byly 3 osoby a vždy se hrálo podle naprosto stejného scénáře, ale pocity a možnosti něco udělat v oné fantazii nebyly stejné.

Při setkání s osobou A jsem se rozbrečela, těžko se mi říkala slova, mohla jsem ji obejmout, sama jsem mohla roztáhnout křídla a rozzářit svou duši široko daleko.

S osobou B vše proběhlo bez slz, slova šla vyslovit a poté jsem všude létala a nechtěla jsem se ani vrátit zpět na zem. S rozzářením duše rovněž nebyl problém.

Naproti tomu s osobou C se děly zvláštní věci. Nebyla jsem schopná ji obejmout, nebyla jsem schopná roztáhnout křídla ani rozzářit duši. Prostě to nešlo, byť jsem si to jen „představovala“ jako u předešlých 2 osob.

Závěr regresní terapie

Po provedení stejného aktu se všemi 3 osobami, jsem opustila chrám a stejnou cestou se vrátila zpět ve svých představách. Terapeutka si ještě ověřovala, jak se jmenuji, jaký je den a datum. Ale nebylo to zapotřebí, protože po celou dobu jsem normálně vnímala vše, co se kolem mne děje.

Rozumím tomu, že tomu mnoho lidí neuvěří, budou si ťukat na čelo, ale je nutné si to zažít a pak soudit. Avšak si myslím, že zarytý odpůrce se do onoho stavu nebude moci ponořit a nebude mít příležitost to zažít.

Není nutné se obávat, že k absolvování regresní terapie musíte být duchovně založení a „žít mimo realitu“. Já také nejsem věřící v Boha, nikdy jsem neviděla žádného ducha, nemyslím si, že ke štěstí mi stačí vnitřní harmonie atd., ale na druhou stranu věřím, že mám svého anděla strážného, který mě společně s dalšími andílky, ochraňuje. Takže jsem někde ve středu dejme tomu.

Následky regresní terapie

Terapeutka mi řekla, že se může stát, že se budu v onen den cítit unavená a že se kolem mě začne něco dít v souvislosti s těmito 3 osobami.

Osobně jsem nepociťovala žádnou únavu a v souvislosti s danými osobami jsem na jednu byla trošku nepříjemná, ale paradoxně to nebyla ta, s kterou jsem v terapii měla největší problém.

Zhodnocení regresní terapie

Po samotné terapii jsem byla uvolněná. Cítila jsem se být velmi silná a nabitá energií. Rozhodně jsem se v daný den víc smála a jednoduše mi bylo fajn.

Nicméně nemůžu říct, že by se v mém životě něco radikálně změnilo nebo alespoň rozpohybovalo či že by moje pozitivní rozpoložení mělo dlouhodobější efekt. Jediné, co mi přijde je, že jsem opět začala spát relativně dobře a nezdají se mi dennodenně šílené sny či noční můry.

Zároveň vždy když cítím, že se mračím nebo mi není fajn, snažím se vybavit si rozzáření duše a fakticky to v danou chvíli provést. A pak mi je líp.

Osobně jsem od toho očekávala víc, ale hodnotí se mi velmi těžko, zda regresní terapie k něčemu byla nebo ne, neboť nevím, jak bych na tom byla, když bych terapií neprošla.

Je nutno podotknout, že mi z ní nevyplynuly žádné záměry, rady či kroky, co bych měla udělat. Jako takový výstřel do prázdna.