Zkušenosti s castingem na animátora u CK Alexandria

Po mnoha zvratech v mém životě jsem se rozhodla své zkušenosti rozšířit jinou cestou a přihlásila jsem se na casting na animátora u cestovní kanceláře Alexandria. Přihlášení proběhlo online, kde jsem vyplnila pár základních údajů a přiložila CV.

Pozvánka na casting na animátora

Po pár dnech mi přišla pozvánka na casting, kde jsem si mohla vybrat ze čtyř možných víkendových termínů, přičemž 2 byly v Praze a po jednom v Olomouci a Brně. Samozřejmě jsem se přihlásila na termín v mé rodné Olomouci, i když mi vůbec nevyhovoval, neboť byl den po oslavě kulatých narozenin mojí jediné sestry… Výběr termínu bylo nutné provést přes webovou službu Doodle, která je v angličtině. Jen doprovodné texty definované uživatelem jsou v češtině, ale nejedná se o nic složitého, jelikož si vyberete jen termín. A váš sen být animátorem bude hned o něco blíž.

Příprava na casting

I když se běžně na všechno pečlivě připravuji, v tomto případě jsem tomu žádný čas nevěnovala. Byla jsem ráda, že jsem si s sebou stihla sbalit sportovní oblečení, boty i pití a podívat se na možnosti parkování u školy, v níž casting probíhal. Mapové portály mne ale v tomto zklamaly, neboť vyhlédnutá místa byla dedikována pro vedení školy. Sice byla sobota, ale nechtěla jsem riskovat, že by mi odtáhli auto, takže jsem musela hledat alternativu v okolních uličkách s podélným parkováním.

Průběh castingu

Po vstupu do školy jsem vyfasovala papír pro napsání svého jména a číslo 24. Poté nás vyfotili s jmenovkou i číslem před kýčovitou výzdobou školy. Jakmile jsme všichni byli zaregistrovaní, vešli jsme do třídy a poslechli si úvodní řeč. Po ní jsme byli rozděleni do dvou skupin – 1 a 2. Dvojky, včetně mne, šly do tělocvičny. V tu chvíli jsem se rovnou převlékla do sportovního oblečení, zatímco ostatní vyčkávali na pokyn a někteří si dokonce s sebou nic na převlečení nepřinesli.

Po celou dobu castingu jsme na sobě museli mít čísla, která nám byla přidělena, neboť hodnotitelé si v celém průběhu castingu psali poznámky a hodnocení.

Pohybové aktivity

Nejprve jsme si měli pinkat s balónem ve volejbalovém stylu, poté jsme si vyzkoušeli podání. Následoval nácvik choreografie k jedné z oblíbených písní. Jakmile jsme to uměli, své umění jsme předvedli i ostatním hodnotitelům a skupině 1.

Angličtina

Po pohybové aktivitě následovala ta horší část, která obsahovala zkoušku z angličtiny. Ale předtím naše skupina byla rozdělena na půlky, aby nebyly způsobeny zbytečné prostoje.

Já jsem začínala angličtinou, která mne pronásleduje v celém mém životě jako největší strašák. Samozřejmě to bylo fiasko, ale něco málo jsem ze sebe dostala. Nicméně mi přišlo, že slečna schválně mluvila hodně rychle a složitě, abych ji nerozuměla, protože běžně svým kamarádům Čechům rozumím, když mluví anglicky. Jí jsem nerozuměla ani slovo.

Testování osobnosti

Poslední část byla zaměřena na schopnost mluvení, improvizace a tvorbu nápadů. Nejprve jsme se museli představit, ale háček byl v tom, že ne sebe, ale někoho jiného ze skupinky. Přičemž na zjištění informací a dohodnutí jsme měli minutu a půl asi.

Představení

Poté jsme předstoupili na fingované pódium a do mikrofonu jeden po druhém představovali svého kolegu, přičemž já jsem se vrhla na uvedení celého týmu. Jakmile jsme dokončili 1. úkol, měli jsme do mikrofonu o sobě říct další věci, které ještě nebyly odkomunikovány, a proč chceme být animátorem.

Při této příležitosti hodnotitelé pokládali dodatečné otázky, které často byly těžké na rychlé zodpovězení, ale uchazeči si na ně naběhli sami. Například řekli, že milují vymýšlení zábavného programu, takže logicky padla otázka typu: „Co byste vymyslela za celodenní program pro rodiny s dětmi?“, nebo někdo mluvil a přitom vypadal, že by chtěl být animátor, ale ne na 100 %, takže otázka byla: „Jak moc byste chtěl být animátorem na stupnici od 1 do 10?“. Odpověď nižší než 10 samozřejmě znamenala řadu dodatečných otázek proč a nutnosti přesvědčení hodnotitele o tom, že je ten správný kandidát.

Navíc někdo zmínil, že někde pracoval v podobném duchu, ale že tam nebyli dobří lidí a stálo to za prd. Na co očekáváte, že se hodnotitelé zeptali? Samozřejmě padla otázka: „Jak to zvládnete někde v zahraničí několik týdnů/měsíců, když si s někým nesednete?“.

Slečna, která byla hodně nervózní a vůbec nedokázala mluvit do mikrofonu, zase byla zaskočena otázkou, jestli je nervózní a zda by jako animátorka dokázala vůbec pracovat.

Scénky

Předposledním úkolem bylo vymyslet choreografii na nějakou písničku během cca minuty a půl a poté ji porotě zatancovat a zazpívat. Celý den jsme završili scénkou na téma jednoho slova, které nám bylo sděleno. Na vymyšlení jsme opět měli pouhou minutu a půl, pokud se nemýlím.

Zakončení castingu

Na závěr jsme se přesunuli do tělocvičny, abychom se podívali, co se naučila 2. skupinka. Poté byl prostor na otázky a po dvou hodinách úporného snažení jsme se s úsměvem rozloučili.

Zhodnocení castingu

Na to jak jsem se na casting vůbec netěšila, byla jsem z něj nadšená. Vše až na angličtinu jsem zvládla s přehledem a měla jsem ze sebe radost. Při práci animátora je velmi důležité být extrovertem, pohybově akčním člověkem a mít na tváři úsměv. To nám opakovali neustále, že se musíme smát. Nejde o to všechno umět, ale umět se s danou situací s nadhledem porvat.

Na castingu bylo cca 16 lidí. Z mého pohledu někteří neměli žádné nadání na pohyb a spousta z nich měla problém mluvit před ostatními. Přes to všechno to šli zkusit a je možné, že je nakonec přijali, takže pokud vás tato práce zajímá, určitě do toho jděte.

Výsledky castingu

Pozitivní výsledek výběrového řízení na pozici animátora mi sdělili hned v úterý ráno po sobotním castingu.